Domestikace

První přímé důkazy o domestikaci koně v podobě předmětů nebo jako součást umění pochází z doby 3. tisíciletí př. n. l. z Eurasie. Domestikace probíhala asi simultánně na více místech: Ukrajina, Kazachstán, východní i západní Evropa a severní Afrika. Všichni dnešní volně žijící koně (mimo E. przewalski) pocházejí z koní v minulosti domestikovaných. Ferální populací koní dnes najdeme v Austrálii (brumbies), ve Francii (Camargue) a v severní Americe (mustang). Z čeledi Equidae se člověku podařilo domestikovat osla domácího (Equus africanus f. asinus) a koně domácího (Equus caballus f. domesticus). Cílem domestikace bylo využití koně pro jízdu, zápřah, maso, mléko a kůži. Díky adaptaci se vyvíjela různá podoba koní v různých podmínkách prostředí. Čím chladnější podnebí, tím větší a zavalitější tělo koně a menší okrajové části (uši, končetiny).

Pracovní využití koně - drezura
Foto: Pracovní využití koně - drezura.
Pracovní využití koně - parkur
Foto: Pracovní využití koně - parkur.
Pracovní využití koně - všestrannost
Foto: Pracovní využití koně - všestrannost.